Výstavba dělostřelecké tvrze Adam byla zahájena 10. srpna 1936. Vedení stavebních prací řídilo Ženijní skupinové velitelství III. Králíky a tvrz byla budována jako VI. stavební podúsek v této oblasti, kterému velel mjr. stav. Antonín Lajtkep. Stavbyvedoucím byl npor. stav. ing. Karel Šafer, kterého později nahradil ve funkci por. děl. ing. Jaroslav Kruliš.

Stavba rozsáhlého podzemí a sedmi tvrzových objektů byla svěřena státně spolehlivé firmě, která zvítězila v řádném výběrovém řízení. O Adam se jich ucházelo celkem sedm. Vítězem konkursu se stala nakonec firma Dr. ing. Kapsa a Müller z Prahy. Této společnosti byla rovněž zadána výstavba tří sousedních izolovaných pěchotních srubů (K–S 37, K–S 38 a K–S 46). Dělostřelecká otočná věž byla projekčně řešena déle, a proto byla zadána dodatečně až 14. července 1937.

Celá stavba měla býti dokončena v řádné lhůtě 24 měsíců a zadávací částka byla stanovena na 32 305 498,82 Kč.[1]

Ve dnech 26. května až 1. června 1937 proběhla betonáž prvního srubu K–S 38, jako poslední byl vybetonován 6. až 12. srpna 1938 objekt dělostřelecké otočné věže.

Stavební firma zaměstnávala na Adamu 24 úředníků a 857 dělníků (stav k 31.5. 1938).[2] Během výstavby došlo k jednomu smrtelnému úrazu v dílně na staveništi tvrze. K povinnostem stavební firmy patřilo mimo jiné také utajení veškerých stavebních prací, takže se plány a výkresy uchovávaly přes noc v trezoru, nesměly se kopírovat ani jinak šířit a po dokončení zakázky se musely opět vrátit vojenské správě.

Dělnictvo, které bylo zaměstnané na opevňovacích pracích muselo být tzv. státně spolehlivé.

Podle spolehlivosti se tedy dělilo do čtyř skupin:

• Do skupiny A náležel pouze zaměstnanec české nebo slovenské národnosti, státně spolehlivý, příslušník státotvorné strany s dobrými osobními vlastnostmi. Tento dělník mohl pracovat i v objektech a v podzemí tvrzí.
• Do skupiny B náležel dělník německé národnosti, člen aktivistických stran, čeští komunisté, osoby trestané, ale také například osoby se sklonem k alkoholismu. Ti pracovali v dílnách, u míchaček a na dopravě materiálu. Do objektů měli vstup zakázán.
• Do skupiny C patřily osoby se spornou státní spolehlivostí.Ty mohly pracovat pouze mimo stavbu např. na dopravě materiálu.
• Do skupiny D patřili členové SdP a ti nesměli být zaměstnáni při stavbě opevnění vůbec. Jmenný seznam dělníků musel být předkládán veliteli VSD.

Základní hodinová mzda pro dělníka byla pouze 2,30 Kč. Špatné platové podmínky vyvolávaly mezi dělníky na Adamu nespokojenost, a ti proto zaslali ředitelství opevňovacích prací anonymní dopis poukazující právě na tyto nedostatky.

V dopise mimo jiné stálo: „Pracujeme na válečných opevněních prováděných vojenskou správnou. Stavbu tuto provádí firma Kapsa a Müller Praha. Zde jsou poměry takové jako v cizinecké legii, neb dostáváme plat 2,30 až 2,60 Kč za odpracovanou hodinu...“[3]

Kontrolní důstojník vyslaný ŘOP, který měl stížnost prošetřit však neshledal stížnosti dělníků jako oprávněné, tudíž záležitost zmizela do ztracena a dělnictvo bylo nuceno stále pracovat ve velmi těžkých podmínkách za minimální plat.