Prochází-li se v dnešní době návštěvník pohraničním pásmem Orlických hor, upoutá jeho pozornost kromě krásy zdejší krajiny také několik stovek větších či menších železobetonových pevnůstek. Kdejaký zvídavý turista se zájmem nahlédne do některého z bunkrů a okusí přitom na chvíli pocit dobrodružství z neznámého. Možná si představí v některé střílně hlaveň kulometu a za ní vojáka střežícího bedlivě prostor kolem opevnění. Jeho představa se tak přiblíží skutečné situaci před více jak sedmdesáti lety. Tehdy vrcholil v československém pohraničí závod s časem.

V roce 1933 se v Německu stal Adolf Hitler říšským kancléřem a k moci se tak dostali pevně fašisté. Československo s obavami sledovalo vnitroněmecký politický vývoj a vládě našeho státu bylo předem jasné, že se rozpínavost fašistického souseda při budování velkoněmecké hegemonie nezastaví před ničím.

Velení československé armády zvažovalo různé možnosti obrany a po vzoru spřátelené Francie se rozhodlo pro vybudování stálého opevnění. Na podzim v roce 1934 proběhly přípravné práce a následující rok se již začalo s výstavbou. Nikdo tehdy ještě netušil jak málo bude času na realizaci takového gigantického díla. Pro organizaci výstavby stálého opevnění bylo zřízeno Ředitelství opevňovacích prací (zkratka ŘOP) pod vedením divizního generála Karla Husárka. Plán výstavby měl několik etap. První měla skončit v roce 1942 a poslední až v první polovině padesátých let. V typovém vývoji pevnostních staveb šlo ŘOP vlastní cestou a francouzských zkušeností při výstavbě Maginotovy linie využívalo spíše okrajově.

Nejsilnějším prvkem čs. opevnění byly tzv. dělostřelecké tvrze s rozsáhlým podzemím. Mezi Bohumínem na severní Moravě a Žacléřem u Trutnova mělo být vybudováno celkem patnáct těchto mohutných staveb. Kompletně stavebně realizovat a vyzbrojit se nepodařilo do kritického září 1938 žádnou z nich. Nejblíže měly k dokončení tvrze Smolkov, Bouda, Hůrka, Hanička a právě tvrz Adam.

Oficiální definice tvrze podle směrnic Ředitelství opevňovacích prací:

„Tvrz jest uzavřená soustava pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věží, podzemních ubikací pro osádku tvrze, skladiště střeliva a různého materiálu. Všechny tyto složky jsou spolu spojeny podzemními chodbami, na povrchu terénu jsou obklopeny souvislým pásmem překážek a tvoří tak samostatný celek.“ [1]

Důležité upozornění!

Dle oficiálního vyjádření Vojenské police z 9. 6. 2011 je situace ohledně přístupnosti tvrze Adam veřejnosti následující:

V současné době je celá Tvrz „ADAM“ vojenským objektem. Samotný vstup do tvrze „ADAM“, část pozemní komunikace a některé další objekty jsou oploceny a označeny výstražnými tabulemi „Vojenský prostor, vstup zakázán“. Stejným způsobem jsou označeny i jednotlivé sruby tvrze vystupující nad povrch: K-S 39, 40, 41, 42, 43, 43a, 44 a 45 (nejsou oploceny, pouze označeny výstražnými tabulemi).

Do oplocené vstupní části tvrze „ADAM“ je vstup zakázán. Dále je zakázáno jakékoli poškozování oplocení a nasazených technických prostředků střežení, stejně tak i vylézání na jednotlivé tvrze a jejich poškozování.

Okolo oplocení vstupního objektu a jednotlivých srubů (K-S 39, 40, 41, 42, 43, 43a, 44 a 45) není bráněno volnému pohybu soukromých osob.